Toto jsem složil na požádání osoby o které tato báseň je. V básni jsem zavzpomínal na to jak jsme se seznámili a tím bych chtěl říci, že jí mám strašně rád a vím, že tento člověk do mého života patří, už jen zájmem, který o mě má a tím, že jí mohu říci vše. Mám tě moc rád.
Konec léta byl
a já v lázních žil.
Venku jsem seděl,
a na ní hleděl,
s dětmi si tam hrála,
na mě se místy dívala,
Krásná se mi zdála,
energií velkou plála,
úsměvem mě zaujala,
místo v mém srdci vzala,
Pár dní na chodbě,
koukali jsme po sobě,
hodně se usmívali,
a občas i červenali.
O pár dní dál
vzkaz jsem dostal,
bylo na něm její číslo
a také krásné jméno.
Hned telefon jsem vzal,
a pozdrav s díky psal,
schůzku jsme si domluvili,
a na popoledne se těšili.
Když chvíle nadešla,
na místo určení přišla,
v plné kráse své
rozbušila srdce mé,
Zahrnula mě polibky svými
pro mě neznámými,
byli jsme ale spolu krátce,
večer měli jsme se sejít zase,
však zákaz jsem měl,
a tak jsem jí neviděl.
Dalšího dne v poledne,
druhou schůzku měli jsme,
celou jsem jí svléknul,
a jemně se dotknul,
toho krásného těla
jaké ona měla.
Další den již doma jsem,
o tom můžu mít už jen sen,
úžasná jsi osoba,
i když není to taková doba
co se spolu známe,
ale dobrý vztah máme,
ve všem věřím ti,
a věz, že můžeš i ty.
přidáno: 2.listopadu 2010