Jsem se trošku nudil, když jsme jeli ve čtvrtek do Brna. Poznal jsem zase pár nových holek, jak z básně sami poznáte. Omlouvám se za ten radikální konec....
Cestu dlouhou máme,
cíl svůj dobře známe,
daleko do Brna,
jedeme po D jedna.
Dnešní cestu sice znám,
ale velký problém mám,
život budu potřebovat,
do pořádku dát.
Potřebuji vítr nový,
do plachet mého života,
a ne ten starý,
co už nemá pilota.
Nechci již přežívat,
chci naplno žít,
života užívat
a tu holku mít.
Jednu možná vidím,
a už to slyším,
co si říkáte,
no, pravdu máte,
vždyť mě už znáte.
Sice tichá je,
ale něco vyřazuje,
neumím to popsat slovy,
bylo jí to dáno bohy.
Moc jí neznám,
jen od pohledu,
velkého strachu mám,
že bez ní budu,
PS: A tak se taky děje,
ona na mě sere….
přidáno: 5.listopadu 2010